Snídaňová… Aneb, o malichernosti člověka: Báseň mě napadla zčista jasna jednou ráno při snídani, a tak jsem hned vzal tužku a papír a zapsal jsem si jí.

Vlkodlačí, o zlu v nás: Byl jarní večer, na obloze svítil měsíc v úplňku.

O dívce z čajovny. Poblouznění?: Vpálit vám do obličeje nějaký nápad, inspirovat, přetáhnout vás kovovou tyčí plnou myšlenek po hlavě, může opravdu jakékoliv prostředí, či osoba. Proto s sebou vždycky nosím propisku! 😀