Opařen tvou krásou,
Oči mé už nejsou,
Nic než tebe nevidím,
Spadnul jsem, už jen sedím.

Spoután zrakem tvým,
Duše má teď svíjí se,
V okovech, v tanci hadím,
Zhaslo světlo, už nesvítí se.

Slova tvá líbezná,
Princezno má,
Ztrativ přehled o významu těch,
Nevím ani, zdali jsem Čech.

Cítil jsem se jako král,
A přec tak maličký,
Tak jako sandál,
Na moment kratičký.

Padlo slov pár, jen poskrovnu,
Myslím však, vydalo by to na celou knihovnu,
Ukradla jsi mi srdce, bohužel,
Jen čaj jsem za něj obdržel.

Uchvácen tebou,
Do čela ti klesá ohnivý vlasopád…
Kočky předou,
Ptáci za letu, zažijí pád…